V neděli 26. září 2021 se uskutečnil třetí výlet rodáků.
Již v 7 hodin ráno nastoupilo na parkovišti U Hlaváčků víc než 40 účastníků do autobusu pana Vichra a odjeli směrem na Strakonice na dlouhou cestu až na Sázavský klášter.
Tady se celé skupiny ujala paní průvodkyně a s pěkným a podrobným popisem všechny provedla venkovními i vnitřními expozicemi.
Její vyprávění bylo velmi zajímavé a bylo poznat, že toto místo miluje a zná, dlouhou dobu zde pracuje a účastní se obnovy památky. Poutavě vyprávěla o počátcích kláštera. Třetí nejstarší mužský klášter v Čechách se nachází v místě, kde se na začátku 11. století v jeskyni nad řekou Sázavou usadil poustevník Prokop. Časem kolem sebe shromáždil komunitu poustevníků, která se kolem roku 1032 proměnila v benediktinský klášter. Na klášteře se během 10 století projevily všechny stavební slohy tak, jak klášter plnil funkci kláštera, zámku a nakonec i muzea s expozicí technického skla sklárny Kavalier. Dnešní správce areálu Národní památkový ústav nejprve opravil střechy, zpřístupnil severní zahradu a celý konvent. Provedl modernizaci a rekonstrukci kanalizace a elektrorozvodů a postupně restauruje unikátní fresky. Paní průvodkyně zakončila výklad v bývalé jídelně a vyzvala návštěvníky k samostatné prohlídce přízemních prostor.
Dalším cílem výletu byl hrad Český Šternberk. Cestou ze Sázavského kláštera jsme museli jet objížďkou, ale domluvený čas k prohlídce hradu jsme stačili. Na hradě nás již očekávali. Podle předpisů rozdělili skupinu rodáků na dvě části. Průvodkyně popisovaly historii hradu a bohaté sbírky. Seznamovaly návštěvníky s životem rodu Šternberků, kteří jsou již 20. generací jedinými majiteli hradu od jeho založení ve 13. století.
Po překonání celkem 120 schodů nahoru a dolů se většina účastníků sešla v restauraci Pod Hradem. Zde měli všichni čas najíst se a posedět v pěkném dvoře pod slunečníky. Slunečné počasí a dobré pivo udělalo pěknou tečku za posledním letošním výletem rodáků.
Na zpáteční cestě do Horažďovic všichni ocenili pěkně připravený zájezd a poděkovali paní Moserové za její práci.
Věříme, že se podmínky epidemie nezhorší a ještě se do konce roku uvidíme na akci připravené výborem rodáků.
